Jak NEPSAT tiskové zprávy (v příkladech)

Napsat tiskovou zprávu není žádná věda. Zvládne to kdokoliv, kdo má trochu rozumu a něco si o tom přečte nebo vygoogluje. Struktura, forma, styl – všechno je předem dané, není nutné pokaždé objevovat Ameriku. Přesto mezi stovkami tiskových zpráv v e-mailové schránce denně nacházím spoustu nepoužitelného balastu. Pokusil jsem se stanovit několik základních okruhů chyb a prohřešků, jimiž pisatelé předem odsuzují své výtvory k neúspěchu. Jde většinou o záležitosti formy a stylu. Obsah tiskových zpráv ponechávám protentokrát stranou, protože práce s tématem a informacemi je kapitola sama pro sebe. Příklady jsem anonymizoval, nechci se dopustit nějakého zbytečného pranýřování.

Srdečné pozdravy z Bruselu. Mezi vším, co nám jistě přináší členství v Evropské unii, vyniká zvláštní způsob nesdělného a zatěžkaného vyjadřování. Říkám tomu bruselština – jazyk plný divných slov, šifer a kódů, jež jsou nejspíš srozumitelné jen evropským mandarínům. Tahle novořeč často a ráda proniká i do tiskových zpráv, leč nemá tam co dělat! Tisková zpráva musí hovořit jasně a srozumitelně. V ideální podobě má vypadat tak, jak by vypadal zpravodajský článek na dané téma v seriózních novinách. A noviny se nepíšou bruselsky, ale česky, což je nutno mít na paměti. Připojuji příklad „srdečných pozdravů z Bruselu“ z nedávné praxe:

„Řídící orgán (ŘO) Operačního programu Rybářství (OP Rybářství) na základě výsledků střednědobého hodnocení a na základě absorpční kapacity na ose II zaměřené na přímou podporu konkurenceschopnosti produkčních firem připravil revizi programového dokumentu s cílem posílit na ose II finanční zdroje. Evropská komise vydala Rozhodnutí o schválení revize OP Rybářství 2007-2013, jejíž podstatnou součástí je realokace finančních prostředků v rámci OP Rybářství z prioritní osy 3 (Opatření společného zájmu) do prioritní osy 2 (Akvakultura, zpracování produktů rybolovu a akvakultury) a jejich uvádění na trh v celkové výši zhruba 86 milionů korun.“

Řehtání úředního šimla. Z úřednické češtiny si dělali legraci novináři i jazykovědci za dob císaře pána, za první republiky a v povolené míře i za vlády jedné strany.  Tohle vyjadřování plné pasiv má prý kořeny v byrokratické němčině ze starých formulářů a oběžníků, ovšem zdárně se rozvíjí i v současnosti. Příznakem řehtání úředního šimla je například verbální alibismus (uředník většinou raději napíše „bylo rozhodnuto“ než „rozhodnul jsem“). Úředničinu uvádějí novináři jako nejčastější neduh tiskových zpráv. Připojují krátkou ukázku z praxe, v níž jsou krásně (čtyřnásobně) použita obě vlajková slova české úřednické řeči – projekt a realizace:

„Úřad XYZ realizuje v období od 1. 11. 2010 do 31. 8. 2012 projekt s názvem Zvyšování efektivity řízení lidských zdrojů. Projekt je realizován za finanční podpory z Evropských strukturálních fondů prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Uskutečnění projektu umožní v reálném čase posunout efektivitu personálních činností o stupeň výše a začít s praktickým využíváním personálních nástrojů, které jsou zatím nerealizovanou složkou strategie řízení úřadu. Realizace projektu spočívá v provedení důležitých školení vedoucích pracovníků a personalistů (zaměřených např. na motivaci, hodnocení, odměňování a rozvoj pracovníků), vypracování popisů klíčových kompetencí pro všechny pozice, hodnotících formulářů a implementaci hodnocení do praxe.“

Policejní zákroky proti češtině. Policejní mluvčí dnes statisticky patří k nejčastějším pisatelům tiskových zpráv. A způsob, jakým bojují s češtinou, kolísá od slušných (nebo alespoň průměrných) výkonů až k hrubým faulům a krutým zákrokům proti mateřskému jazyku a čistému zpravodajskému stylu. Těžko z onoho přívalu policejních zpráv vybrat jednu jedinou. Vybírám tedy raději dva typické prohřešky. Zaprvé jde o různé obludné eufemismy, z nichž nejhorší je „došlo k úmrtí“ namísto přirozeného „zemřel člověk“. Dalším nešvarem je zavádějící a nevhodné používání způsobového slova mít. Policejní mluvčí řekne/napíše dejme tomu větu:

Požár divadla měli způsobit řemeslníci.

Má přitom nejspíš na mysli toto:

Požár divadla asi (podle dostupných informací, podle dosavadního vyšetřování) způsobili řemeslníci.

Věta ale zavádějícím užitím slovesa mít svádí k nesmyslnému výkladu:

Řemeslníci měli za úkol způsobit požár divadla.

Tento jazykový zlozvyk je epidemií veškerého současného zpravodajství. V policejních mluvčích ovšem nachází své nejoddanější uživatele.

Závody ve zkracování. Jak svůdné jsou zkratky! Jejich užití nám ušetří několik úmorných úhozů na klávesnici. Navíc dávají banálnímu textu punc čehosi úředního a významného. Ovšem nadměrné užívání zkratek je projevem bezohlednosti vůči čtenáři. Zkratka je totiž většinou dobře známá jen určitému okruhu svých uživatelů. Pro někoho jiného může být neproniknutelnou šifrou, jež zdržuje při čtení a porozumění textu. Jde o typický neduh tiskových zpráv úřadů, ale také politických stran, jež složitými zkratkami často označují své rozhodovací orgány. Pravým rájem pro milovníky zkratek byl minulý režim, v němž do zpravodajství často pronikal komunikační styl stranické byrokracie. Pro normálního člověka je však čtení textu prošpikovaného zkratkami spíše očistcem než rájem.

Výprodej partiových metafor. K velkým nepřátelům pisatelů tiskových zpráv se často řadí jejich vlastní fantazie, ambice a bujná obraznost. Chtějí učinit tiskovou zprávu atraktivní a čtivou, a tak do ní naládují co nejvíce všelijakých tropů (obrazných pojmenování) a stylistického haraburdí. Výsledkem je chaotická změť, jež v sobě nese žalostně málo informací a pro zpravodajské novináře je nepoužitelná. Tiskovou zprávu je třeba psát čistým zpravodajským jazykem, formálně střídmě a informačně vydatně. Pokud metafory a hyperboly hypertrofují, vypadá to prostě pitomě. Přidávám jeden příklad z kultury (a zdůrazňuji, že nevím, a snad ani nechci vědět, co je to štepl).

„Osudy kapel J.A.R a Monkey Business jsou velmi úzce propojeny. Jako sourozenci pocházejí ze společného lůna Romana Holého, nicméně rozhodně se nejedná o identická dvojčata. Na první pohled byste jim pravděpodobně ani nehádali společnou matku (otce?), nicméně při hlubším zkoumání a zevrubné analýze množství funku v krvi byste záhy zjistili, že se skutečně jedná o jeden a ten samý genetický materiál v obou kapelách se šteplem Romana Holého. Po většinu své kariéry si obě skupiny kráčejí svojí vlastní cestou, nicméně čas od času prostě přijde okamžik, kdy je třeba zkřížit kordy i s vlastní krví. Očekávejte exhibiční zápas v těžké funkové váze kosmických proporcí. „

Podceněná forma. Mnohé to může překvapit, ale tisková zpráva už dávno našla svou ideální formu a strukturu. Jde o pověstnou obrácenou pyramidu, která kopíruje strukturu klasického zpravodajského textu v novinách. Přesto se najde dost pisatelů tiskových zpráv, kteří formu ignorují – píšou si zkrátka po svém. Někdy dokážou zabodovat díky kreativitě, ale většinou je to „výbuch“. Pokud médiím nabídnete něco zajímavého v naprosto mizerné nebo neadekvátní podobě, většinou to skončí v koši. Je jistě úctyhodné, pokud zvládnete napsat tiskovou zprávu v perfektních alexandrinech. Je to ale asi stejně tak užitečné, jako psát recept na bábovku v anagramech. Mohu-li skromě radit, vyvarujte se formálních experimentů úmyslných i bezděčných. Příklad z praxe: Před časem jsem dostal zdravotnickou tiskovou zprávu, která začínala následovně (ponechávám v původní podobě):

„Onkos (řecky)

krab

nádor

zduření

Logos

Organizmem nekontrolovaný invazivní růst buněk (tkání)

Růst a diferenciace

Zcela fundamentální otázky biologie a života

(atd…)“

Nejspíš šlo o powerpointovou prezentaci překlopenou do tiskové zprávy. Každopádně v této podobě jde o nepoužitelný materiál.

Tajná řeč umělců. Mou oblíbenou kategorií jsou tiskové zprávy z muzeí a galerií, jejichž pisatelé hovoří výhradně tajnou řečí umělců, kunsthistoriků, výtvarných teoretiků a dalších zasvěcenců. Tenhle styl je přijatelný v odborné práci nebo v průvodním textu výstavního katalogu, ovšem do tiskové zprávy tyto rébusy nepatří. Má být srozumitelná, sdělná a použitelná v mainstreamových médiích. Tato kritéria rozhodně nesplňuje třeba následující autentický výňatek z tiskové zprávy:

„Právě tato zkušenost akcelerovala v jeho tvorbě citlivost ke zdánlivě paradoxní syntéze mezi uměleckým využíváním nejnovějších technologií a ohledáváním transcendentálních konotací v téměř nekontrolovatelně bujících a mutujících datových konfigurací, které mohou být chápany jako stále více autonomní duchovní hybatelé současných sofistikovaných výrobních či informačních systémů.“

Ano, bujení mutování. To je vcelku příznačný popis tohoto bujného způsobu vyjadřování. S využitím citací z jiných tiskových zpráv bych k tomu ještě dodal, že „porovnávání zpřítomňuje analytické hledisko zobrazovaného“, „srovnání směřuje k postkonceptuální citlivosti vnímané reality či textu, která se dále přeskupuje do porovnávacích schémat“, případně že výslednou disharmonií či čistou frekvencí autorka ruší zažitý standard v míře zvolené časové zkratky.“

Právo na pravopis. Máloco vyvolá v redakci tak bujaré veselí a škodolibou radost, jako tisková zpráva obsahující školácké chyby, případně napsaná neobratným a nabubřelým stylem. Pokud se nechcete zařadit k pisatelům vysmívaných zpráv, věnujte velkou pozornost jazykové úrovni a stylu svých sdělení. Nezapomínejte, že pro novináře je práce s jazykem denním chlebem. Ačkoliv je upozorňování na jazykovou pokleslost médií populárním sportem mezi širokou veřejností, jde tak trochu o křivdu. Vzniká kvůli tomu, že chyby novinářů – a zejména těch televizních – jsou logicky více na očích. Pravda je taková, že většina novinářů umí česky výborně a pravopisnou chybu nebo stylistickou neobratnost rozpozná. A podle jazykové úrovně tiskové zprávy novinář často usuzuje na celkovou úroveň, důvěryhodnost a serióznost zdroje. Chybám předcházejte používáním jazykových příruček a pečlivým korigováním textu. Upozorňuji alespoň na několik problémových oblastí, v nichž se často chybuje:

  • psaní i a y, zejména ve shodě podmětu s přísudkem
  • velká písmena – například v názvech institucí, v adresách a podobně (je komické, když tiskový mluvčí není schopen napsat správně třeba jméno ulice, v níž sídlí jeho organizace)
  • záměny v předponách s- a z-
  • záměny mě a mně
  • interpunkce
  • chybně tvořené tvary u podmiňovacího způsobu (bysem a by jsem místo správného bych; by jsi místo správného bys a podobně…)

Svůdná cizí slova. Mnozí lidé šťastně žijí s představou, že čím víc cizích slov použijí, tím spíše je okolí bude považovat za vzdělance a mudrce. Možná to platí v dizertační práci, ale rozhodně ne v tiskových zprávách. Důvody jsou dva. Zaprvé: Znáte-li význam cizího slova vy, neznamená to, že jej znají i všichni čtenáři. Tisková zpráva ale musí být srozumitelná komukoliv. Zadruhé: Snad každý z nás (aniž to víme) používá některá cizí slova špatně – přisuzuje jim význam, který ve skutečnosti nemají, případně je komolí. Žil byl jeden politik, jenž místo tristní říkal tryskní, což je samozřejmě – tristní, tedy žalostné. Typickým příkladem komolených slov jsou například neohrabané výrazy potencionální a potencionál, namísto vhodnějšího potenciální a potenciál. Korektní formu určitých výrazů přitom nelze vyvozovat z jejich frekvence ve sdělovacích prostředcích. Ani média v tomto nejsou bezchybná. Další příklad z praxe: onehdy jedna nejmenovaná brněnská organizace chtěla popřít pravdivost zprávy, kterou recesisté vypustili mezi novináře. Zástupkyně organizace sepsala a rozeslala dementi, které ovšem v předmětu i tělě e-mailu označila jako dementy. Za co ji novináři asi považovali, netřeba rozvádět.

Závěrem. Vím, že kritizovat a tropit si posměšky je snadné. Těžší je dát dobrou radu. Proto avizuji, že některý z příštích příspěvků se bude jmenovat Jak psát tiskové zprávy.

Zároveň musím přiznat, že mě k různým zfušovaným nebo nezvyklým tiskovým zprávám poutá jistý morbidní zájem. A proto, máte-li nějaký obzvláštní exemplář, pošlete jej na e-mail tomandl.jan@email.cz.

Reklamy
Označeno tagem

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s